Bývalé Podzemní garáže za Lužánkami, únor 2024, #Urbex 46, Brno
Podzemní garáže byly součástí areálu Boby centra v blízkosti zimního stadionu a fotbalového stadionu za Lužánkami, ale kvůli tehdejšímu nízkému využití byly uzavřené. Od 6. února 2016 byla otevřena v garážích motokárová dráha. Ta měla délku 400 m a šířku 5-8 m, kombinaci přilnavých a klouzavých povrchů, celoroční provoz, možnost jízdy až v 8 jezdcích najednou na motokárách Sodi 270 ccm, kapacitu prostor pro cca 70 osob, bar rozdělený na dvě části – školící a hlavní místnost a s možností zajištění rautu. Šlo o nejdelší krytý okruh v Brně. Dráha byla uzavřena v roce 2021. Nějaký čas zde fungoval i pneuservis. Dříve bylo uvedeno, že se jedná o černou stavbu, nicméně v katastru nemovitostí jsou nyní garáže zapsané. Byly vybudovány v roce 1992, celý komplex Boby byl otevřen o rok později.
Na parkovišti stojí objekt, který patřil ke garážím a parkovišti. Mimo vzduchotechniku podzemních garáží, která je uvnitř objektu, se zde pravděpodobně platilo parkovné nebo něco prodávalo. Ze starých fotek jsem nezjistila, k čemu konkrétně byl objekt využíván. O kus dál je umístěna další vzduchotechnika, okolo které vedou schody do podzemních garáží.
Podzemní garáže jsou nyní uzavřené a využívají se jen částečně jako skladiště. Parkoviště nad nimi je přístupné, je ale velmi zanedbané. Všude se povalují odpadky a lidé zde vytvářejí skládky. Garáže, a tedy i parkoviště nad nimi, nyní čekají na demolici.
Od roku 2004 se zde vedly soudní spory mezi městem Brnem a podnikatelem Liborem Procházkou a jeho firmami o vlastnictví podzemních garáží a okolních pozemků. Tehdy se ještě uvažovalo o stavbě nového fotbalového stadionu v místě původního chátrajícího stadionu za Lužánkami a právě kvůli sporu o vlastnictví pozemků se nemohlo se stavbou začít.
Původně plochy vznikly v 50. letech při stavbě Lužáneckého stadionu. V devadesátých letech je pronajalo město panu Lubomíru Hrstkovi, bývalému hokejistovi Komety, který zde vystavěl svůj sportovně hotelový komplex Bobycentrum a další objekty. Hrstka na přelomu tisíciletí ale zkrachoval. K celému sporu o pozemky došlo tak, že podnikatel Libor Procházka v roce 2003 koupil v dražbách stavbu podzemní garáže o kapacitě 400 parkovacích míst za 7,1 milionu korun a také tenisový areál a v roce 2010 přímou koupí od Hrstky získal parkoviště, komunikace, nádvoří, chodníky a veškeré inženýrské sítě nacházející se v katastrálním území Ponava za Lužánkami. Celková cena staveb byla necelých 20 milionů korun na rozloze 5,5 hektarů.
Problémy začaly už od nabytí staveb panem Procházkou, kdy město požadovalo zvýšení nájemného z 20 Kč na 470 Kč za metr čtvereční za rok a Procházka zase chtěl po Brnu platit poplatek za bezdůvodné obohacení. Hlavní problém nastal v roce 2005, kdy město nechalo zpracovat studii rozvoje území Ponava a potřebovalo si ujasnit vlastnické vztahy. Zjistilo se, že podzemní garáže, které stojí na městském pozemku, nejsou zapsané v katastru nemovitostí a že v nich figuruje pouze vjezd. Navíc smlouva na garáže byla už od roku 2001 vypovězená, protože tehdejší majitel pan Hrstka neplatil za nájem. Město tedy zažalovalo majitele, firmu pana Libora Procházky, o částku téměř 4 miliony korun pro neoprávněné obohacování. Ten ale odpověděl zpět žalobou na město. Spory, kdo komu vlastně dluží a kdo se neoprávněně obohacuje, se táhly dlouhou řadu let a s přibývajícími roky se částka zvyšovala a Brno prohrávalo. Libor Procházka přesvědčil soudy, že parkoviště tvoří střechu jeho garáží, a tedy patří jemu, a pokud tu město dovolí Brňanům zdarma parkovat, mělo by mu platit za nájem. Město mělo mít do konce roku 2009 vyřízené stavební povolení a další nutné dokumenty pro zahájení přestavby chátrajícího fotbalového stadionu, vše ale kvůli tomuto ztroskotalo. Soudní spory, ve kterých byl Procházka úspěšný, trvaly až do roku 2015.
V roce 2017 bylo slíbeno vedením města Brna zahájení stavby nového fotbalového stadionu za Lužánkami, ovšem tomuto stále bránilo vlastnictví okolních pozemků (tenisové kurty, hala, část silnice, chodníky, lavičky, sloupy veřejného osvětlení, podzemní garáže), které si nárokoval výše zmíněný podnikatel a měl je přiznané soudem. Pro upřesnění – pozemky byly města a podnikatel si nárokoval stavby na nich. Město navíc platilo podnikateli miliony korun za soudní spory a za "neoprávněné" užívání komunikací na pozemcích. V únoru 2017 byly podnikatelem na parkoviště umístěny zátarasy bránící vjezdu. Zajímavé je, že podnikatel Procházka má trvalé bydliště na Magistrátu města Brna, což obhajoval tím, že je to kvůli jeho bezpečnosti.
Město Brno se chtělo s podnikatelem dohodnout i mimosoudně a směnit devět historických bytových domů stojících v centru Brna za ony pozemky (přesněji za stavby na pozemcích). Domy ke směně nabídlo město už v roce 2006, Procházka tehdy ale odmítnul, protože zde chtěl realizovat svůj vlastní developerský projekt na administrativně-obytný komplex se stovkami bytů a kanceláří, který i odprezentoval městu. Tomu se tehdy projekt jevil jako zajímavý. Po volbách na podzim roku 2006 se ale postoj města změnil. Ke stejné nabídce z roku 2006 se pak město vrátilo v roce 2016. Návrh na směnu domů se ovšem setkal s obrovskou kritikou ze strany občanů města a obyvatelů oněch domů – lidé nechtěli, aby město vyměnilo hodnotné nemovitosti za neudržované pozemky a obyvatelé domů měli strach o své bydlení. V zimě 2017 nabídlo město Procházkovi dalších 10 domů na ulicích Milady Horákové, Cejl, Vranovská, Zábrdovická a Hálkova. Ty ale odmítnul s tím, že jsou ve vyloučené lokalitě a vybydlené. Začátkem roku 2018 se místo toho jednalo o směnu 5 historických nebytových domů, např. krytá tržnice na Zelném trhu, renesanční Dům pánů z Kunštátu nebo dům na Špilberku. Tento návrh se taky setkal s obrovskou vlnou kritiky. Navíc by nešlo o přímou směnu domů za pozemky, ale za firmy pana Procházky, které pozemky za Lužánkami vlastní. A tyto firmy dle auditu měly velký nepořádek v účetnictví a byly velmi rizikové. Odhad ceny jen podzemních garáží se v roce 2018 pohyboval v rozmezí 125 až 175 miliónů korun. Vyplacení peněz za svůj majetek podnikatel ale dlouhodobě odmítal, chtěl pouze směnit nemovitost za nemovitost. Podnikatel Procházka také předložil městu opačný návrh – místo směny nemovitostí chtěl usilovat o koupi pozemků o rozloze 22 hektarů do svého vlastnictví. To však pro vedení Brna nepřipadalo v úvahu.
V reakci na zavedení rezidentního parkování začal podnikatel Procházka v průběhu prosince 2018 vybírat parkovné na "svých" parkovištích u Boby centra za Lužánkami, která bývala zdarma. Parkovné se později sice přestalo vybírat, na parkovišti ale přibyly betonové překážky bránící řidičům k vjezdu. O určení vlastnictví pozemků měl ale ještě proběhnout soud, město Brno totiž podalo určovací žalobu – město zastává názor, že všechny cesty, které jsou součástí pozemků vlastněných městem Brnem, zároveň také patří městu Brnu. Podle města tehdejší podnikatel Hrstka komunikace pouze upravil (při stavbě Bobycentra je poškodil a následně opravil, čímž mu nemohlo vzniknout vlastnictví), kupní smlouva je tedy od začátku neplatná. Podle argumentace Procházky ale byly tehdejší komunikace odstraněny a vznikly nové, proto k nim vzniklo vlastnictví. Podle pamětníků se tu parkovné platilo už někdy od druhé poloviny roku 2013 do března roku 2014, nepodařilo se ale dokázat, jaká firma parkovné vybírala.
V lednu 2019 město Brno vyzvalo firmy podnikatele Procházky k odstranění betonových zátaras a vyzvalo řidiče volat policii, pokud by někdo požadoval zaplacení parkovného. Město podalo i podněty úřadům pro neoprávněné zabrání veřejného prostranství, především zábranami znemožňující průjezd komunikací, a dále s podezřením na neoprávněné podnikání. K vybírání poplatku nebyl doložitelný nárok, řidiči nedostali ani daňový doklad, jen šatnový lístek. Procházka ale tvrdil, že v červnu 2018 silniční správní úřad vydal pravomocná rozhodnutí, která potvrzují, že vybírá parkovné oprávněně. Město varovalo Procházku, že pokud betonové zátarasy neodstraní, budou odstraněny městem na jeho náklady. To se také stalo – Brněnský magistrát nechal odstranit z parkoviště betonové zábrany. Procházkův právník kvůli tomu i dvakrát volal policii, tím ale odstranění zátaras nezabránil. Druhý den se na příjezdové cestě objevily nové zátarasy oblepené varováním před parkováním na "soukromém pozemku" a případným odtahem, tentokrát umístěné tak, že neblokovaly celou plochu příjezdové cesty a šlo je objet. Podle předběžného rozhodnutí soudu v březnu 2019 nesměl podnikatel vybírat parkovné nebo bránit autům v parkování. Proti rozhodnutí se odvolal. Některé betonové bloky tam zůstaly do současnosti.
V únoru 2020 začal městský soud v Brně řešit vlastnictví komunikací na pozemcích na základě městem podané určovací žaloby, v dubnu 2021 město u soudu uspělo. Podle rozsudku jsou komunikace součástí pozemku, tudíž je vlastníkem město Brno. Procházka se proti rozhodnutí odvolal, ale 8. listopadu 2022 město Brno uspělo i u odvolacího Krajského soudu v Brně. Podnikatel dál podal dovolání k Nejvyššímu soudu a v návaznosti na to stáhnul i všechny žaloby na město na zaplacení bezdůvodných obohacení za užívání parkovišť, u nichž se právě čekalo na pravomocný listopadový verdikt ohledně vlastnictví. Stáhnutí žalob bylo důležité pro možný další vývoj hlavního sporu u Nejvyššího soudu. Kdyby totiž teoreticky došlo ke zvrácení původního verdiktu a Procházka si miliony za bezdůvodné obohacení požadoval, budou jeho nároky již promlčené. Částky požadované za období od listopadu roku 2015 do konce října 2017 činí více než 47 milionů korun. Procházkova firma uhradila také městu Brnu náklady na řízení o určení vlastnictví ve výši 562 tisíc korun.
Na podzim 2022 soud začal řešit žalobu o odstranění podzemních garáží. Už v roce 2019 město vyzvalo Procházku k odstranění stavby, ten se tomu ale bránil, město proto podalo žalobu. Dle města nemají garáže na městských pozemcích co dělat, protože nejsou zapsané jako stavba v katastru nemovitostí a není k nim ani žádná smlouva. Naopak Procházka tvrdí, že střecha garáží slouží jako parkoviště zdarma, a od Brna za to v žalobách žádá zhruba deset milionů korun. Dle Procházky stavba nebyla povolena jen jako dočasná, ale jako trvalá a s odstraněním stavby se nepočítalo, ani dražebníci tehdy o ničem takovém v době dražby nebyli srozuměni. Město oproti tomu zase tvrdí, že už v době dražby Procházkova firma měla být seznámená s tím, že stavba je dočasná a že v budoucnu může přijít požadavek na její odstranění. Kauza je složitější v tom, že je na střeše garáží parkoviště. Obě strany se tak vzájemně obviňují z bezdůvodného obohacení, kdy jde o používání garáží jako takových a naopak o využívání parkovacích míst na jejich střeše.
V březnu 2023 soud rozhodl o odstranění podzemních garáží. Majitel garáží totiž s majitelem pozemků nemá od roku 2001 žádnou smlouvu a neplatí tedy ani nájem. Proti nepravomocnému rozhodnutí podal Procházka odvolání ke krajskému soudu. Argumentuje, že bylo nařízeno odstranění stavby, která nepřekáží a naopak může být využitelná i při jakékoliv plánované revitalizaci území. Není však jasné, v jakém technickém stavu jsou garáže od výstavby v roce 1992. Dlouho se nepoužívaly a dnes jsou využívány jen částečně, a to jako skladiště. Posudkem vyčíslené náklady na odstranění garáží jsou nejméně 100 milionů korun. Odvolací Krajský soud v Brně však pravomocně potvrdil rozhodnutí o odstranění soukromých garáží na městském pozemku. Tímto "vítězstvím" města ve sporu o vlastnictví se nyní odblokoval rozvoj území, který byl kvůli sporům z minulosti mnoho let zastavený. Firma podnikatele Procházky musí podzemní garáže zdemolovat do šesti měsíců od nabytí účinnosti rozhodnutí soudu. Pokud tak neučiní, Brno nařídí exekuci a odstranění bude vymáhat. Existuje i varianta, že by město od firmy garáže do vlastnictví převzalo. Na tuto nabídku, která padla už v minulosti, ale firma nereagovala. Navíc tu bylo riziko nejistého stavu garáží. Pro město by bylo ideální, kdyby firma dobrovolně splnila pravomocné rozhodnutí, tedy na své náklady vyklidit pozemek, aby jej město mohlo využít podle svého uvážení.
Spory tím ale nekončí. Procházkova firma podala na začátku ledna 2024 dovolání k Nejvyššímu soudu, které však nemá odkladný účinek. Nejvyšší soud zatím návrh jen přijal a dál se jím nezabýval. Rozsudek ale zůstal i při podání dovolání pravomocný, tedy s povinností zdemolovat garáže.
Dne 19. března 2024 uplynul termín odstranění podzemních garáží. Nic se ale nestalo, vše zůstalo netknuté. Vyčkávání může souviset s tím, že je stále ještě možnost pravomocný verdikt zvrátit a čeká se na rozhodnutí Nejvyššího soudu, na které je ale ještě brzy. Ten může vykonatelnost předchozího rozhodnutí pozastavit kdykoliv v následujících týdnech i po uplynutí stanovené lhůty, město by tím ale opět bylo v nejistotě. Každopádně právní moc, tedy vykonatelnost nařízení, nebyla zatím nijak pozastavena. Procházkova firma tak nesplnila rozhodnutí soudu a město Brno bude vymáhat vykonání nařízení exekuční cestou. V následujících týdnech a měsících se bude zpracovávat demoliční výměr, projekt demolice, žádost o povolení a výběr demoliční firmy. Není reálné začít s demolicí ještě letos.
Aktualizace textu 27. 3. 2024
